aneb chceme pomoct Trailovým půlmaratonem ve Vranově

Galago trailový pohár vznikl jako dobročinná aktivita na pomoc naši kamarádce Darči s příspěvkem na sportovní protézu. V dalším roce nás potkal osud malého Ondrejka, kterému jsme společně přispívali na speciální vozíček. Oběma obdarovaným jsme společně pomohli zvýšit kvalitu pro nás běžného bytí. Připravujeme nový závod, který se uskutečni již v červenci a původně jsme neměli v úmyslu charitativní záměr, ale opět nám do cesty přišel někdo, kdo uvítá pomoc a tak jsme se rozhodli zapojit dobročinnost i k tomuto závodu.

Příběh vlastními slovy řekne víc než 1000 přepisů 

Jmenuji se Alice Valehrachová a je mi 41 let. To, čemu čelím v posledních měsících už sama nezvládám. Mám dvě děti, Kryštofa 18 let a Marušku 13let. Kryštof se narodil ve 29. týdnu s váhou 950 g. Na jeho péči jsem zůstala sama. Jako samoživitelka jsem splácela dluhy, které nadělal můj první manžel. Muž, se kterým jsem se rozvedla, se o syna nikdy nezajímal a nestaral. Alimenty posílá účelově, aby se nedalo podat trestní oznámení na neplacení alimentů.

Když jsem po čase konečně poznala spolehlivého muže, život mě zkoušel znovu. Narodila se nám Maruška. Po těžkém porodu se u ní ve 2 letech objevila epilepsie a atypický autismus.

V osudný den dostala několik grand mal záchvatů (velký epileptický záchvat). Poté se musela vše učit znovu – mluvit, porozumět. Ztratila paměť, ocitla se ve svém světě. Postižení má na celý život a vyžaduje celodenní péči. S epileptickými záchvaty a dalšími hendikepy bojuje stále, což je pro celou naši rodinu velký strašák, ale péči o ni zvládáme.

1.9.2021 mě začaly bolet záda a bolest se stupňovala, až jsem prostě zůstala ležet na zemi. Na své nohy jsem se už nepostavila. Diagnóza zněla ischemie míchy (míšní infarkt) neznámé etiologie. Na neurologické JIP se přidala velká komplikace – těžký anafylaktický šok po podání antibiotik. Bojovala jsem o život. Následující den jsem prodělala embolii plic. Je ze mě paraplegička odkázána na invalidní vozík.

Péče o hendikepovanou Marušku a dospívajícího Kryštofa zůstala po řadu měsíců plně na manželovi. Já jsem se dlouho zotavovala v nemocnici, snažila se bránit neskutečné psychické zátěži a vyrovnat se s další životní ranou. V rehabilitačním centru mi pomohli zvyknout si na vozík a sžít se s novou situací.

Manžel, v době mé rehabilitace, začal bezbariérově upravovat náš dům. Celou přestavbu domu dělá svépomocí, aby co nejvíce prostředků ušetřil. Přesto náš rodinný rozpočet tato přestavba vyčerpala. Zároveň se stále plně stará o obě děti a k tomu pečuje ještě o mně. Jistě si umíte představit, jak je tato situace komplikovaná – finančně i psychicky.

Nejhůře to nese Maruška. Nedokážeme jí vysvětlit, že máma najednou nemůže chodit a jít s ní ven nebo jet na milované koně a vyjet si na projížďku.

Před onemocněním jsem pracovala jako zdravotní sestra. V současné době zaměstnání nemám, jsem pouze několik týdnů po návratu z rehabilitačního centra. Řeším návrat do zdravotnictví, které miluji a dobře mu rozumím.

Ráda bych se vrátila i ke svým dřívějším zájmům – organizace táborů a práce s hendikepovanými dětmi, péče koně a jízda na nich, psi, sport, četba knih a výlety do přírody.

Donio a závod

My běžci, ze zdravími končetinami zkusíme vyběhat paní Alici alespoň nějaký příspěvek. 

Momentálně probíhá sbírka na Doniu:

https://www.donio.cz/novy-zacatek-pro-alici

Sbírka končí dříve, než se uskuteční závod, proto vybrané prostředky předáme paní Alici osobně po závodě.

 Jak můžete přispět?

Startovné – ze základního startovného, které už jste uhradili nebo uhradíte věnujeme 100 Kč paní Alicí

Startovné za 800 Kč – půlku převedeme do balíčku pro paní Alici

Startovné s čelenkou 1000 Kč – v tomto balíčku budete mít startovné, perforovanou čelenku Brno nebo Štatl, hřejivý pocit pomoci a samozřejmě příspěvek na auto

Každý, kdo běží pomáhá. Děkujeme, že s námi děláte veselejší život, těm, s kterými se osud nemazlil.